Je neděle a já jsem tu....teda tak nějak napůl. Pořád ještě mě trápí nachlazení, teď se mi rýma uklidnila a začala další fáze KAŠEL, chrchel no hnus...Tím pádem jediné co zvládnu je napsat o pečení mé krůty. Víc nedám, ono se stejně o těch vánocích vlastně víc nedělo. Jen jsme jedli krůtu. Svíčková ke tchýni nebyla,ta je chudák ještě víc nemocná než já. Napíšu vám takovou pohádku o vánoční krůťe.
Byla jednou jedna osmikilová krůta, chtěla být upečená na první svátek 25., takže jí panímáma 23.odprsila (rozuměj vykrojila prsa) a nasolila velmi bohatě ze všech stran. Uložila ji do lednice a prsa si zamrazila. Druhý den tj. 24. jí posypala kmínem, naplnila otvory po prsíčkách nádivkou ve stylu velikonoc. Housky namočené v mléce, bylinky,uzené maso,sůl,pepř a vejce. Po svázání končetin a obalení konců křídel do alobalu, aby se nespálili jí panímáma šoupla do vyhřáté pece. Pec byla vyhřátá jen mírně (110stupňů) a pekla se v ní asi 4 hodiny. 25. ráno jsem jí opět zatopila a už na vyšší stupeň (150) jí dopekla, aby byla křupavá kůrka. Ve 12 hodin byla připravená k podávání.
Krůta je úžasná v tom, že má několik druhů masa. Podávala jsem jí se šťouchanými brambory, bramborovým salátem, houskovým i bramborovým knedlikem a zelím. Každá část se hodí k něčemu jinému. To byly hody jaké tato chaloupka nepamatuje. A když se všichni napapali byli štastní až do smrti. Mňam.
